På norskArtihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 4 Davvi Girji 2010.
 1915 teologalaš kandidáhtat. Johan Beronka lea gurut bealde vuosttaš ráiddus. |
Dáruiduhttinpolitihkka lei oaivvilduvvon láddelaččaid váste seamma čavgadit go sápmelaččaid váste. Vel unnit láddelaččat go sápmelaččat duste oinnolaččat vuosttaldit dáruiduhttinpolitihka. Sin gaskkas lei proavás Beronka Čáhcesullos.
Johan Beronka (1885-1965) lei bajásšaddan Čáhcesullos, váhnenguovttos leigga boahtán Suomas. Beronka lei báhppan Porsáŋggus, Čáhcesullos ja Hurumis. Son čálii moanat girjjiid láttegiela ja sámegiela birra, ja čállosiid dáruiduhttinpolitihka vuostá. 1929:s son čálii reivve Girkodepartementii álbmotskuvlla birra «látti ja sámi skuvlabiiriin Finnmárkkus». Mii eat leat gávdnan olles Beronka reive originálan, muhto bájuhit dás «ekstrakt-avskrift» maid departemeanta sáddii skuvladirektevrii. Beronka reive čájeha ahte láddelaččaid gáibádusat ledje hui láivásat, omd. ahte galggašii bidjat guhkit áiggi dáruiduhttimii, geavahettiin veahkkegiela. Dattetge ledje eiseválddiid reakšuvnnat hui garrasat, nugo boahtá ovdan skuvladirektevrra vástádusas, mii čuovvu dán artihkkala maŋŋá. Jagi maŋŋel go skuvladirektevra celkkii ahte Beronka ii lean galgat biddjot báhppan Čáhcesullui, de oaččui ge son báhppavirggi lullin. |
Mun, dán vuolláičálli, sáddejin njukčamánu 11. b. 1924 jearaldaga gudnejahttojuvvon Girkodepartementii. [...] [1] go vuhtiiváldá geográfalaš ja eará dilálašvuođaid.
Dán oktavuođas hálidivččen maiddái namuhit Finnmárkku látti ja sámi skuvlabiiriid álbmotskuvlla. Lea váttis atnit láttegiela dehe sámegiela oahpahusgiellan dain biiriin gos dáččat, látti ja sámi mánát skuvlejuvvojit ovttahat skuvlalanjas, ja nu lea eanas báikkiin. Láttegiella ja sámegiella galget adnot veahkkegiellan, muhto go oahpaheaddjit eai beasa oahppat daid gielaid, de lea mearrádus dego dušši.
Go láttemánát leat vázzán álbmotskuvlla, de leat sii dábálaččat nu dárrolaččat ahte birgejit beaivválaš dilis, máhttet lohkat dárogiel báikkálaš aviissa, ja buot čeahpimusat ollejit dieđusge vel guhkkelii. Eatnasat sis, namalassii doaresbealbáikkiin, eai máhte lohkat dan mađe ge ahte ipmirdivčče muitalusgirjjiid dehe dárogiel diehtogirjji. Sii eai máhte lohkat dakkár girjjiid eatnigiellaseaset ge, go sii eai leat beassan oahppat sámegiela. Nu sii govssahallet dan kultuvrralaš váikkuhusas mii livččii buriin girjjiin ja maid mii dán áigge atnit árvun man haga eat birge obage. Go olmmoš omd. ságastallá dáčča eiseválddiiguin dán birra, de mieđihit gal ahte lea heajos dilli, muhto lasihit dattege «gal boahtte buolva oažžu buoret dili». Nie dat orru leamen dábálaš jurddaláhki, oažžu geavvat nu go geavaš dálá buolvvain. Dan geažil dat badjána bahča miella Suomas, dat daguha garra čállosiid suoma aviissaide. Dan sadjái go máhcahit čuoččuhusaid duođalaččat ja albmaláhkái, de celket dáčča aviisačállit ahte suopmelaččat hálidivčče oamastit muhtun oasi Norgga eatnamiin.
Galggašii bargat juoidá divvun dihte daid dilálašvuođaid maid dás lean namuhan, go dán riikii leat buorebut dakkár vuollásaččat geat hálidit searvat kultureallimii, vaikko vel amasgielain nai, go dakkár vuollásaččat geat olgguštuvvojit.
Galggašii dahkat nu ahte mearrádus geavahit láttegiela ja sámegiela veahkkegiellan duođaid doaibmá, dainna livččii maiddái buoridan osku- ja giellaoahpahusa. Oahpaheddjiide galggašii láttegielkursa ja sámegielkursa, dat galggašii bákkolaš dain biiriin gos fertejit geavahit veahkkegiela, ja oahpaheaddjit galggašedje oažžut stáhtas bálkálasáhusa vai sii geavahivčče veahkkegiela.
Sáhtášii ásahit eaktodáhtolaš eahketskuvllaid láttegielas ja sámegielas maidda maiddái dáččat sáhtášedje boahtit jos hálidit. Ulbmilin dakkár kurssaiguin livččii oahpahit lohkat láttegiela dehe sámegiela.
Čeahpimus látti ja sámi nuorat galggašedje álkibut beassat dárogiel joatkka- ja gaskaskuvllaide, vai sii juobe goit oahpašedje dárogiela hui ollislaččat ja bures. De galggašii sidjiide juolluduvvot sierra stipeanddat, dat ruđat manašedje ávkkálaš ulbmilii. Finnmárkku gymnása plánat heaittihuvvojedje dađibahábut ila jođánit. Dat livččii soaitán šaddat seamma ávkkálaččat Finnmárkui go ruoŧŧelaččaid universitehta Lundas šattai Skånii, Hallandii ja Blekingii.
Muhtumat dieđusge jerret eai go dat dás namuhuvvon rievdadusat hehttešedje dáruiduhttima. Dakko gal vástidan eai fal. Unnitgielaid álbmoga ii sáhte jávkadit stuora álbmoga sisa gohččumiin dehe eiseválddiid mearrádusaiguin. Dakkár proseassa čuovvu áibbas eará lágaid, namalassii eallima iežas lágaid, ja dáhpáhuvvá náliid seaguhemiin, ovttastallamiin, ealáhusaide searvamiin ja eallima buriid gilvvuin. Dat geaidnu soaitá gal neaktit guhkkin, muhto lea goit áidna mii doaibmá dán dáfus. Ruošša geavahii 200 jagi bággema oanehis geainnu go vikkai ruoššaduhttit Nuortameari provinssaid, ja 100 jagi Suoma, muhto dainna ii olahan maidege. Go baicca vuhtiiváldá dan giela mii ain lea láddelaččaid giellan dán riikkas, de dagašii miehtemiela sidjiide, ja de sin mielas livččii Norga eanet dego ruoktu. Ja dađistaga dolvvošii dálá álggahuvvon assimilerenproseassa sin Norgga álbmoga searvái. Jos dáruiduvvan láddelaččat vulget Norggas olgoriikkaide, de sii bisuhivčče alddiineaset dárogiela vel čavgadeappot ja guhkit go norgalaččat geat fárrejit olgoriikkaide. Dakkár siivus jierpmálaš vuogi árvalii juo gonagas Fredrik 5. gohčusčállosistis Finnmárkku ámtamánnii Kjeldsenii, njukčamánu 6.b. 1750, dasa mun čujuhan.
Sádden dán reivve mielde artihkkala man lean čuohppan «Fjordaposten»-aviissas, mas suoma čálus dáid áššiid birra lea geardduhuvvon ja vuosttalduvvon. Go logada čállosa ráfálaččat ja stáđisvuođain, de fuomáša olmmoš ahte «Fjordaposten» ii duste dehe vuosttal dan maid suoma čálli dadjá Finnmárkku skuvllaid ja girku birra, aviisa dadjá baicca ahte ii leat buoret Suomas ge, gos geahččaledje hávkadit ruoŧagiela dan 300 000 ruoŧŧelaččas mat orro doppe.»
Ruoŧŧelaččat geat orrot Suomas leat mas ožžon olles friddjavuođa gielaset dáfus, sihke skuvllain ja girkus, na ruoŧagiel allaskuvllat ožžot vel eanet stáhtadoarjaga go suopmelaččaid allaskuvllat. «Fjordaposten» aviissa čálus dáidá buvttihit suoma vástádusa mas leat vel garraset cealkagat go dássážii leat adnon. Dakkár bahás aviisačállosat leat unnán ávkin ja illun goappáge álbmogii. Jos dán riikkas maiddái hálidit ráfálašvuođa Suomain, de ii oaččo dan ovdalgo geahpeda giellanjuolggadusaid láddelaččaid orrunguovlluin Davvi-Norggas, doppe gos látti álbmot ieža hálidit dakkár geahpedemiid.
Doaivvun alddán buoret duogáža go eará dáčča virgeolbmáin oaidnit ja čuovggahit dán giellaášši goappašat bealis, ja evttohit muttágis gaskageainnu. In eahpit ge ahte dat buvttášii buori Norgii.
Suoma njunušolbmáide lean cealkán maid sii sáhtášedje bargat vai sin gaskavuohta Norgii šattašii buorre, ja mun lean maiddái suoma oaivegávpoga aviissain dusten dan go sii fallehit Norgga, ja dan dilis fallehedje sii garrasit mu suoma aviisačállosis. Danne lean dás cealkán alddán rievttalašvuođa čuoččuhit ja ákkastallat maid Norgga bealis sáhtášedje bargat vai oččoše buorit gaskavuođa Suomain.
Čáhcesullo báhpagárdimis skábmamánu 28. b. 1929.
Gudnedovdduin
Johan Beronka
proavás
 |
Ánnejoga skuvllas Čáhcesullo lahka ledje sihke sáme ja kveana oahppit. Govvejuvvon 1890 (Govva: Ellisif Wessel / Norsk Folkemuseum) |
[1]
Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 4