Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.

Anita Ravna:

«Riggát» hállet eambo gielaid

– Lea go riekta válljet mánáidasan giela maid ieš in máhte?

Sámás: Elfrid Boine

Anita Ravna
(Govva: Elfrid Boine)

Anita Persdatter Ravna, Deanus eret, lea guovtti nieidda eadni. Dás son muitala iežas vásáhusaid birra Cizáš mánáidgárddis Oslos ja muđuid rahčamušain oažžut mánáguovtto guovttegielalažžan.

Anita Ravna lea gielddakandidáhta Norgga gieldda- ja sosiála-allaskuvllas ja sus lea vel cand. mag.-gráda jođiheamis Nissonuniversitehtas / Hedemárkku allaskuvllas. Son jođiha dál NAV bargu ja oaju Vestby gielddas Akershusas.

Bajásšaddán dáruiduhttingilis

1961 guovvamánus, beaivváš báittii muohttaga ala ja mun bohten máilbmái. Mun šadden bajás unna gilážis, Juovlavuonas Deanu gielddas. Ledjen gaskkamuš golmma oappás ja vieljas. Áhčči lei dáro-, sáme- ja suomagielhálli ja eadni fas dárogielhálli. Giláš lea guovttegielat, sámegielat ja dárogielat, muhto lei ja lea ain dárogiella mii lea mearrideaddji. Dáruiduhttin ja jáhkku dasa ahte lei dehálaš oahppat dárogiela váikkuhii mu bajásšaddamii. Mu mánnávuođas mii oahpaimet dárogiela. Go mus ledje guossit, ja erenomážit guossit geat bohte čielga dáru bearrašiin, vásihin mun dan heahpadin go áhčči hálai sámegiela. Sámegiella lei giella maid badjeolbmot (dahje «fjellfinnan», nu go logaimet) ja boarrásat geavahedje. Mánáidskuvllas ii lean sámegiel oahpahus, eai ge lean sámegielat oahpaheaddjit. Maiddái sámegielat mánát bággejuvvojedje hállat dárogiela.

Dáruiduhttinpolitihkka lei garas ruovttugilážis ja sajáiduvai sihke gielas ja kultuvrras. Sieiddá internáhtas ja nuoraidskuvllas de vásihin mun sámegiela eambo dego ealli giellan, doppe hálle maid nuorat sámegiela. Nuoraidskuvllas lei sámegiella válgafágan, muhto giela dilli ii dagahan oahpahusa ja fága eambo miellagiddevažžan. Sámegiella oaččui ođđa dimenšuvnna go ledjen 15 jahkásaš ja deiven mu irggi, gii lei boazosápmelaš. Mun deiven giela mii lei ealli, rikkis ja geavahusas. Dán servodahkii ledjen mun čadnon 11 jagi. Boahtte beannot jagi maŋŋá nuoraidskuvlla vázzen Sámi álbmotallaskuvlla Kárášjogas ja joatkkaskuvlla Guovdageainnus. Dáin sámegielat gielddain vásihin mun vuosttaš geardde ovdagáttuid min vuostá geat leimmet sápmelaččat, muhto eat hálddašan giela. Dát jagit, vuostálasvuođain bajásšaddamii, mánnávuođa- ja nuorravuođajagiide ja maŋit skuvlavázzimii, leat dagahan nana vuođu giela válljemis mu mánáide.

Sámi biras Oslos

1988:s fárrejin Osloi studeret. Boahtit sámi birrasii, dieđihin iežan Oslo sámiid searvái. Seamma jagi deiven Jan Atle geainna mun ožžon guokte nieidda. Son lei studeantta, sámegielhálli ja aktiiva sámepolitihkas. 1991:s oaččuime Aili ja 1996:s riegádii Márjá. Moai doaimmaime guktot sámepolitihkalaš servodagas Oslos ja eliime maid aktiiva sámegávpotbirrasis. Go Aili riegádii, lei lunddolaš ahte áhčči hálai sámegiela suinna. Eadnin, guhte in hállan sámegiela, ledjen mun váikkuheaddjin sámegiela ektui. Mun in háliidan rievidit iežan mánás vejolašvuođa oahppat sámegiela. Ledjen ieš massán giela ja háliidin garvit ahte mu nieida maid dagai dan. Sámeservodaga, sosiála ja politihkalaš aktivitehtaid ja lávvordatkafea bokte lei mis doaibmi sámegielbiras. Vel diđolaš sámi birrasis lei čađa gaskka dehálaš oažžut sámegielagiid čađat hállat sámegiela mánnái. Máŋggas válljejedje hállat dárogiela sutnje, danin go mun ledjen dárogielhálli. Mu giella šattai de stivrejeaddjin goappá giela Aili hálai ja mainna gielain earát válde oktavuođa suinna. Munnje, gii in lean oahppan sámegiela, lei hui dehálaš ahte eará sámegielhállit ledje njuolggalaččat ja hálle dušše sámegiela sutnje. Mun ávžžuhin sámegielhálliid hállat sámegiela suinna. Dán vásiheimmet mii daid háviid go leimmet luomus Deanus ja Kárášjogas. Áhkut ja ádját geat ledje sámegielhállit fertejedje čađat muittuhuvvot ahte galge sámástit suinna.

Sámegielat mánáidgárdi Oslos

Go Aili lei sullii jahkásaš, ozaime sutnje saji sámegiel mánáidgárdái. Cizáš lei čába sajádagas Tøyenbadet lahka. Mun jáhkán doppe ledje 10-12 máná ja 5-6 bargi mánáidgárddis dan áigge. Bargit ledje sámegielhállit ja ledje njuolggalačča giela geavaheamis. Ollusat mánáidgárddi mánáin bohte ruovttuin gos dušše nubbi vánhen lei sámegielhálli. Muhtun mánát bohte ruovttuin gos eaba goabbáge vánhen hállan sámegiela. Máŋggas dáin vánhemiin ledje ohcan mánáid sámegiel mánáidgárdái danin go sii ieža eai máhttán giela, muhto háliidedje ahte mánát galge oahppat giela. Čájehuvvui ahte mánát geat ledje dáro-ovttagielat, váikkuhedje giellabirrasii mánáidgárddis. Muittán dát lei dávjá fáddán vánhenčoahkkimiin mánáidgárddis, čoahkkimiin Oslo sámiid searvvis ja sámi birrasiin. Berrejit go dát mánát leat seamma ossodagas go sámegielhállit, ja berrejit go leat sámi mánáidgárddis? Dasa lassin lei mánáidgárddis oktasaš šillju ovtta stuorra dáža mánáidgárddiin ja dát dagahii ahte šattai váttis ráhkadit sámegiela stoahkangiellan olgun. Dát bealit dagahedje ahte bargit ožžo lassi hástalusaid giellaovdáneami ektui. Geahččalettiin oažžut aktiiva giela válde mánáidgárdebargit mánáid mielde mátkkiide olggobeallai mánáidgárddi birrasa. Dát lei sámegielhálli mánáid positiiva «sirren» ja váikkuhii positiivvalaččat giellaovdáneapmái.

Cizáš mánáidgárddis 1991-1992. Bargit leaba Tone Nordsletta ja Rosie Holmestrand.
(Gova luoikan Haldis Balto)

«Ožžot go mánát ávkki sámegielas?»

Dalle go moai álggos ozaime mánáidgárdesaji, ean ožžon saji sámegiel mánáidgárdái. Oslo gielddas ledje guoros sajit eará mánáidgárddis mii lei geográfalaččat lagat min čujuhusa.

Maŋŋá váidaleami, jearrama ja ákkastallama gávpothálddahusain oaččuime de viimmat saji sámi mánáidgárdái. Moai oaččuime ákkaid dego: Ii go leat dehálabbot ahte mánná oahppá dárogiela? Lea go sámegiella giella mas mánná oažžu ávkki? Okta bargiin gávpothálddahusas gii ieš lei leamaš guossis sámi mánáidgárddis bođii moji mu lusa ja logai «lei somá oaidnit man bures buot mánát stohke ovttas dárogillii». Ii oba dat vásáhus ge ahte oaidnit mánáid sámegiela mánáidgárddis «stoahkame ovttas dárogillii» ožžon su smiehttat ja áddet man dehálaš mánáidgárddi olgoareálaid positiiva «sirren» lea ja dan seammás vuoruhit mánáidgárdesajiid mánáide geat ledje sámegielagat.

Aili mánáidgárdesadji dagahii ahte son dađistaga oaččui doaibmi «stoahkangiela» sámegillii. Sámegiella ii lean šat giella maid dušše áhčči ja boarrásat Kárášjogas hálle. Son oaččui eambo sámegiel sániid ja hálai sámegiela álkibut maiddái earáiguin. Son šattai eambbo ahte eambbo sátneriggát ja lávllui dávjjibut sámegiela mánáidlávlagiid. Dán áigge fuobmájin mun ahte son máhtii sámegiel doahpaga mas nu, muhto ii dan dárogiela doahpaga ja nuppi láhkai.

Aili ruovttugiela válljemuš lei persovnnalaččat čadnon. Áhččái son hálai sámegillii ja munnje dárogillii. Lihkká geavahii son dárogiela eanemusat. Lei dego son árrat áddii ahte dárogiela hálle buohkat, muhto sámegiela ledje beare moattis geat hálle. Ovtta áigge seaguhii son sámegiela sániid dalle go son hálai dárogiela ja nuppe láhkai. Liikká lei sus juo ovttalágan «koden» gillii go lei sullii golbma jagi.

Cizáš mánáidgárddi 10-jagi ávvudeapmi. Ailo Gaup dearppai rumbbu ja nevttii ovttas mánáiguin.
(Govva: Solveig Oskal)

Giellaovdáneapmi Guovdageainnus ja Kárášjogas

Go Aili lei golbma jagi, fárriime moai Guovdageidnui. Doppe son álggii buhtes sámegiel mánáidgárdái. Mun in vásihan ahte sus ledje váttisvuođat gielain, muhto dasto váillui kultuvra báikkálaš stoahkama ektui. Vaikko son hálai sámegiela, de ledje sus ja dain eará mánáin mánáidgárddis earálágan referánssat stoahkama ektui. Mun muittán ahte son ovtta daid vuosttaš beivviin geahččalii oažžut daid eará mánáid mielde stoahkat «vuodjit heaissa» ja stoahkat «trihka». Dás ii lean doarvái oktasaš gielain, báikkálaš kultuvra referánsa váillui. Jagit Guovdageainnus ledje hui dehálaččat Aili giellaovdáneami ektui. Son hállagođii johtilit Guovdageainnu suopmana ja doabaovdáneapmi lei seammá dásis go su ovttaahkásaččain. Liikká lei máŋga jagi nu ahte go deaivvai amas olbmuid, de son guldalii, vurddii ja válljii dárogiela jos eai lean njuolggalaččat giellaválljemis. Son fuobmái ahte jos vástidii dárogillii, de ledje ollusat geat hállagohte dárogiela suinna ja nu son sáhtii stivret goabbá giella galggai hállot. Áhčiin son álo hálai sámegiela. Son lei leamašan njuolggas ja dál Aili lohká ahte dás livččii gulahallan dárogillii leamaš áibbas eahpelunddolaš.

Maŋŋá guovtti jagi Guovdageainnus riegádii Márjá. Giellaválljen sutnje šattai dat seammá go Ailii, sámegiella ja dárogiella. Ovdal go Márjá devddii jagi fárriimet mii Kárášjohkii ja Aili álggii 1. luohkkái doppe. Lei diehttalas ahte mii válljiimet sámegiela oahppogiellan sutnje. Okta sivain lei várra danne go mun in háliidan ballat ahte son massii iežas giela nu go mun ledjen dahkan. Eará sivva lei ahte Kárášjohka lei sámi gielda gos sámegiella lei váldogiella. Máhttit eambbo gielaid oinniime moai dego riggodahkan mánáguktui.

Skuvla ja astoáiggefálaldat lei Ailii nugo eará mánáide, báiki gos buoridit giellaovdáneami. Dasa lassin son oaččui buori giellaovdáneami lagašbirrasa ja bearraša bokte. Mii geahččaleimmet guhká oažžut mánáid geavahit sámegiela gaskaneaskka. Dáinna eat lihkostuvvan. Go Aili lei 10 jagi ja Márjá 5, ja soai stoagaiga eará mánáiguin, hálaiga soai dárogiela. Soai dadjaba ieža ahte «lea ártet hállat sámegiela gaskaneame». Goappašagat hállaba sámegiela go leaba fárrolaga áhčiin, muhto hállaba dárogiela gaskaneaskka. Goappašagat dadjaba maid: «Áhččái ii sáhte hállat dárogiela».

Lea go sámegiella ealli giella?

2002 čakčat fárriimet mii Mossii. Mánáguovttos dieđihuvvuiga Skarmyra skuvlii. Guktuin sámegiellan vuosttašgiellan. Márjá 1. luohkkái ja Aili 6. luohkkái. Skuvllas dáppe eai lean goassege leamašan sámegielat oahppit. Okta bargiin skuvllas dajai ahte sii dihte gal sámiid birra, muhto eai diehtán ahte sámegiella lei giella skuvllas. Šattai guhkes «oahpahusáigi» oažžut skuvlla áddet ahte sámegiella lea ealli giella ja ahte mánáin lei gáibádus sámegielat oahpahussii. Go skuvla ii fáhten sámegiela oahpaheaddji, šattai molssaeaktun johtit mánáidskuvlii Kárášjohkii. Johtinortnet álggahuvvui vuosttaš čavčča Mossas. Nieiddaguktui šattai dát dáhpin. Gullevašvuohta Kárášjoga skuvlii, ovddeš skuvlaskihpárat skuvllas ja mánáidgárddis dagahii ortnega buorre oahppanvejolašvuohtan. Orrumis, mii dávjá bisttii 2-3 vahku oaččuiga soai aktiiva giellahárjehallama sihke skuvllas ja ruovttus. Go mis ii lean vejolaš oažžut astoáiggefálaldaga Kárášjogas, leigga áhku guovttos ádjáin geat leigga das. Mánáid orrun ja ovttastallan áhkuin ja ádjáin attii sudnuide eambo vejolašvuođaid giellaovdáneapmái ja vejolašvuođa oahppat eará doahpagiid sámegillii. Márjá, gii lei 5-6 jagi dan áigge, lei ollu ádjáin ovttas. Soai suovasteigga bierggu lávus, hoiggaiga muohttaga ja hommáiga olgun. Son oahpai sámegiel sániid ja doahpagiid, maid ii livčče sáhttán oahpat eará sajiin. Go Márjá bođii ruovttoluotta Mossii ja galggai muitalit maid lei vásihan, de sáhtii geavvat ahte sus eai lean dárogiel sánit daid áššiide maid lei dahkan. Lea leamašan vihtta jagi goas mun bidjen gáibádusaid, vurjen skuvlla, čállen reivviid, ožžon skuvlla ohcat doarjagiid, ja hálddašit mátkkiid ja áigodagaid sámegielaoahpahussii.

Guktuid nieiddain lea leamašan vihtta jagi 5-6 vahku oahpahus Mossas ja 2-3 vahku oahpahus Kárášjogas. Maŋemuš jagi lea Márjjás leamaš neahttaoahpahus ja veahá galledeapmi. Sus lea dán maŋemuš jagi leamaš heajut oahpahusfálaldat go dan vuosttaš vihtta jagi. Sivvan dása lea ahte skuvla ii leat nagodan láhčit daid praktihkalaš beliid oahpahusas ja ahte galledanáigodagat leat fuomášahtti oanehat go dan áigge go mánáguovttos mátkkošteigga.

Joatkkaskuvla Kárášjogas

Aili lea maŋemuš jagi vázzán joatkkaskuvlla Kárášjogas ja sus leamaš sámegiella nubbingiellan. Son válljii vuosttažin sámegiela vuosttašgiellan, muhto sirddii jođánit go dovddai ahte su čálalaš sámegiela gelbbolašvuohta ii lean doarvái nanus. Sámegiella nubbingiellan-oahpus son lea ožžon buriid árvosániid. Dat ahte sus lea gullevašvuohta gillii, kultuvrii ja birrasii lea váikkuhan su skuvlabáikeválljemii.

Vahkut skuvllas Kárášjogas ja ovttastallan áhčiin ja bearrašiin doppe lea mearridan nieiddaid vejolašvuođa ain doalahit giela. Go dál riŋgeba áhččái hállaba guktot sámegiela suinna. Oahpahusa ja orruma haga Kárášjogas, mun jáhkán sudnos livččii leamaš passiiva giella.

Giela riggát

Munno válljen čiežanuppelot ja guoktenuppelot jagi dás ovdal lea addán munnuide guokte guovttegielat máná. Mii orrut ain Mossas. Muhto vaikko golmmas njealji ássis min dálus leat sámegielhállit, geavvá buot ságastallan dárogillii dáppe. Sámegiella lea ealli giella midjiide vaikko eanetlogugiella maiddái dáppe mearrida. Sihke nieidaguovttos, sudno áhčči ja mun sáhttit dál illudit danin go guktot nieiddat leaba sámegielahállit. Čiežanuppelot jagi dihtomielalaš vuođđodovdu ja rahčan lea addán bohtosiid. Guktot nieiddat leaba dál vel ovtta giela riggát.

Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3